Výsledky národního výzkumu SZÚ o užívání tabáku v ČR potvrdily, že českých kuřáků ubývá, povědomí o zdravotních rizicích kouření se zvýšilo

Státní zdravotní ústav realizoval již tradiční výzkum, který mapuje spotřebu tabáku a alkoholu u dospělé populace v ČR v roce 2019. Výzkum zachycuje českou populaci ve věku nad 15 let z hlediska věku, pohlaví a regionální příslušnosti. V roce 2019 byly respondentům pokládány i otázky, které monitorují užívání výrobků zahřívajících tabák. Pozitivní zjištění se vztahuje k dlouhodobému kouření v populaci, kdy je možné v letech 2012-2019 pozorovat trend snižování. Dalším příznivým vývojem je snižování počtu kuřáků ve věkové skupině 15-24 let. Výzkum potvrdil, že téměř polovina kuřáků schvaluje opatření vyplývající z tzv. protikuřáckého zákona (48,1 %).

Z údajů uvedených respondenty vyplývá, že v roce 2019 bylo v populaci České republiky celkem 24,9 % kuřáků (denních i příležitostných) starších 15 let. V porovnání s rokem 2018 (28,5 %) zaznamenáváme pokles o 3,6 p. b. Ze současných kuřáků téměř tři čtvrtiny představovali denní kuřáci. Denně v ČR kouří 21,1 % mužů a 15,2 % žen.

Průzkum potvrdil trend snižování kouření také u nejnižší věkové skupiny 15-24 let, který započal v roce 2018 (26,9 % kuřáků v roce 2018, 23 % v roce 2019 a pro připomenutí více než 35 % v roce 2017).

„Vítám, že dochází ke snižování kouření u kategorie nejmladších uživatelů tabáku. Je však třeba věnovat větší pozornost i trendu užívání tzv. alternativ tabákových výrobků mezi mladými lidmi, k čemuž přispívá i reklama a propagace těchto nových výrobků. Je důležité udělat maximum pro to, aby nevznikla závislost již v mladém věku. Kouření má totiž vliv na délku a kvalitu života, a to nejen u samotných uživatelů, ale i u blízkých osob, které jsou kouření vystaveny pasivně. Kromě toho nám všem tento návyk přináší vysoké celospolečenské náklady ze zdravotního hlediska či z hlediska produktivity práce,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

V porovnání s rokem 2018 (18,7 %) došlo v roce 2019 k poklesu množství osob, které jsou ve svých domovech vystaveny tabákovému kouři – celkem 14,1 % (pokles o 4,6 p. b.), u nekuřáků je to přibližně polovina osob (7,7 %). Nejvíce pasivních kuřáků v domácím prostředí je v nejmladší věkové skupině 15-24 let. Dále je třeba zdůraznit, že vysoké procento osob je vystaveno tabákovému kouři na pracovišti, a to i přes zákonem stanovenou ochranu. Celkem se to týká 16,2 % zaměstnanců, mezi nekuřáky je to 13,5 %.

Z hlediska typu užívaných tabákových výrobků kouří česká populace převážně klasické cigarety. Podíl jiných výrobků určených ke kouření je malý. Muži i ženy kouří nejčastěji 10-14 cigaret denně. Současní denní kuřáci vykouřili v roce 2019 průměrně 11,2 kusů cigaret za den, což představuje ve srovnání s rokem 2018 statisticky nevýznamný pokles (12,1 kusů). Přejdeme-li k alternativním možnostem, v roce 2019 užívalo elektronické cigarety 4,9 % osob. V porovnání s rokem 2018 (4,6 %) došlo k nárůstu u žen, tak u mužů; ve věkové skupině 15-24 let došlo k nárůstu uživatelů ze 7,5 % v roce 2018 na 10,7 % v roce 2019. Téměř polovina (45,7 %) uživatelů elektronických cigaret pak kouří současně i klasické cigarety, více než třetina (37,0 %) jsou bývalí uživatelé klasických cigaret a 17,3 % uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo.

Užívání bezdýmných tabákových výrobků (určených ke šňupání, žvýkání či sání) se ve sledovaném vzorku populace vyskytuje ve velmi omezené míře. Současní uživatelé představují 4,2 %, a denně tyto bezdýmné tabákové výrobky užívá necelé jedno procento (0,9 %).

Podle údajů respondentů, výrobky zahřívající tabák (např. typu IQOS nebo GLO) v současné době užívá 3,2 % dotázaných, přičemž 2,2 % tyto výrobky užívá denně. V zastoupení uživatelů podle pohlaví není rozdíl. Nejvíce uživatelů spadá do věkové kategorie 15-24 let, užívání s věkem postupně klesá.

„Užívání výrobků zahřívajících tabák bylo v roce 2019 zjišťováno poprvé, do budoucna se na základě získaných informací počítá s dalším rozvojem a úpravou metodiky výzkumu. V delším horizontu bude zajímavé zkoumat, zda a jakým způsobem se bude vyvíjet preference tohoto typu užívání tabáku oproti kouření. Případně, v jak velké míře bude docházet k přechodu kuřáků, kteří začínají nejprve s užíváním výrobků zahřívající tabák či elektronických cigaret směrem ke kouření klasických cigaret,“ uvádí vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.

Necelá třetina (28,7 %) současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusila přestat kouřit (muži 27,1 %, ženy 30,9 %). V roce 2018 to bylo 28,5 % mužů a 34,3 % žen. Největší procentuální zastoupení těch, kteří se pokusili přestat, bylo ve skupině nejmladších kuřáků (15–24 let), stejně jako v předchozím roce. Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním, s nižším vzděláním toto úsilí klesá.

Více než polovina dotázaných osob (58,5 %) si všimla během posledních 30 dní informací o zdravotních rizicích kouření či užívání tabáku nebo povzbuzujících informací k zanechání kouření v novinách, časopisech nebo v televizi. V roce 2018 jich bylo o něco méně (47,3 %).

Přístup kuřáků ke kouření v souvislosti s tzv. protikuřáckým zákonem (zákon č. 65/2017 Sb.) zůstává v 65,7 % beze změn; 26,5 % kuřáků kouří méně a pouze 2,2 % kuřáků přestalo kouřit. Téměř tři čtvrtiny dotázaných osob (74,4 %) pak souhlasí se zavedením tzv. protikuřáckého zákona. Souhlas se zavedením výše zmíněného zákona vyjádřilo 83,1 % nekuřáků, a téměř polovina kuřáků (48,1 %).

„Výsledky poukazují na zvyšující se povědomí o zdravotních rizicích kouření v populaci, a to i díky informacím z médií. Je důležité ubírat se touto cestou i nadále a pokračovat v informovanosti společnosti o následcích užívání tabáku. Ukazuje se, že i legislativní opatření, která byla prosazena v této oblasti, plní svůj účel. Ačkoli v návaznosti na tzv. protikuřácký zákon přestalo kouřit poměrně malé procento kuřáků, výrazná část kuřáků s kouřením alespoň polevila. S potěšením také vnímám, že velká část z řad kuřáků souhlasí s protikuřáckým zákonem, pomocí kterého bylo možné uvést některá účinná opatření v praxi,“ dodává Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro oblast protidrogové politiky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..