Nejčastější formou kouření tabáku je u nás kouření cigaret. Dále jsou to doutníky nebo dýmky, v poslední době jsou velmi populární i vodní dýmky. Všechny tyto formy kouření jsou vysoce rizikové. Podceňovaná bývá zejména vodní dýmka, která může být dokonce škodlivější než cigareta. Vdechování kouře vždy znamená vdechování několika tisíců látek.

Tabákový kouř obsahuje asi 4–5 tisíc chemikálií, z toho zhruba stovku kancerogenů nebo látek, u kterých je podezření, že jsou příčinou vzniku rakoviny (např. formaldehyd, benz-a-pyren, arzen, benzen), a stovky toxických látek (kyanovodík, DDT, močovinu).

ÚMRTNOST

Kouření je v ČR příčinou 18.000 předčasných úmrtí ročně (= 50 denně). Tito kuřáci ztrácejí v průměru 15 let života (tj. umírají o 15 let dřív, než kdyby nekouřili). Celosvětově zemře na následky nemocí způsobených kouřením 5 milionů lidí ročně, v tomto století to bude celkově miliarda obětí (zhruba každý šestý nyní žijící obyvatel planety).

Kuřáci umírají především na nádorová onemocnění (hlavně plic), dále na srdečně cévní nemoci (infarkty, mozkové mrtvice nebo ucpání tepen na nohou) a na chronické plicní nemoci. Kouření však negativně ovlivňuje i průběh dalších nemocí.

TABÁKOVÁ EPIDEMIE

Začátkem 20. století, kdy zásluhou rozvoje automatů na výrobu cigaret začala tabáková epidemie, se ještě nevědělo, jaký má kouření vliv na lidské zdraví. Byla vyslovena různá podezření, ale teprve v roce 1950 Richard Doll poprvé prokázal jasnou souvislost kouření s rakovinou plic u mužů (ženy tehdy ještě nekouřily dostatečně dlouho). Od té doby bylo sepsáno více než 100 tisíc publikací o vlivu na další nemoci.

Kuřáci v České republice v roce 2005:

– populace nad 18 let: 25 %;

– populace nad 15 let: 29 %;

– populace mezi 15 a 18 lety: 40–50 % (převažují dívky).

Průměrný věk vykouření první cigarety je u nás mezi 12 a 14 lety, ve městech stále častěji kolem 10 let. Naprostá většina kuřáků si zapálí první cigaretu dřív, než jim je 18 let.

PREVENCE

Prevence kouření je klíčová: ten, kdo jednou začne kouřit, se už cigaret zbavuje jen obtížně. Celý obřad kouření se totiž točí kolem jediného, a sice jak dodat do mozku nikotin. Nikotin je silně návyková droga a závislost na tabáku je uznanou nemocí.

Závislost vznikne na nikotinu dokonce snadněji než na heroinu. Závislý kuřák je docela spolehlivým zákazníkem – je totiž velmi pravděpodobné, že si bude cigarety kupovat celý svůj život. I když to bude život o pár let kratší než život nekuřáka, výrobci cigaret mají statisícové zisky za jednoho takového celoživotního zákazníka zaručeny.

Naopak, začínající kuřák si může být jist, že prokouří přinejmenším několik nových aut, stovky krásných dovolených nebo třeba dům.

Důležitá věc pro výrobce cigaret je získat své zákazníky co nejdřív, dokud nemají rozum a nedokážou si uvědomit, co je kouření. V dospělosti totiž začne kouřit málokdo, jen asi jeden kuřák z deseti.

DOSTUPNOST CIGARET

I přes všeobecně známý vliv kouření na lidské zdraví je možné krabičku cigaret dostat kdekoliv. Kromě věkové hranice kupujícího (od 16 let) neexistuje žádné omezení k získání cigarety.

CIGARETY MĚNÍ ČLOVĚKA

Cigarety zkracují život a jsou příčinou asi 60 nemocí – například urychlují vznik vrásek a způsobují špatnou pleť.

Kromě vrásek může být nepříjemný i zápach z úst. U kuřáků vzniká rychleji a častěji. Kouření totiž ovlivňuje mikroorganismy v našich ústech.

Dlouhodobé kouření snižuje schopnost erekce (impotence). Erekce totiž závisí na stavu cév a právě cévy jsou kouřením poškozeny nejvíc. Přibližně každý desátý mladý kuřák má kvůli kouření potíže s erekcí.

Kouřením je postiženo celé tělo, všechny jeho části. Nejvíce však kouření působí na plíce a nejedná se jenom o rakovinu plic, ale hlavně o chronickou obstrukční plicní nemoc, při níž se snižuje schopnost plic okysličovat krev a člověk se dusí. Další nemoci, na které má vliv kouření, jsou šedý zákal, cukrovka, řídnutí kostí (osteoporoza).

Be Sociable, Share!

Stránky: 1 2 3 4

Zanechej komentář